Rady pro budoucí majitele

Rady pro budoucí majitele

Odběr štěněte
Věk, kdy štěně již může opustit matku a sourozence a odchází tedy k novému majiteli do nového domova, by měl být alespoň 8 týdnů. V tu dobu by mělo být štěně již 1x očkováno a 3x odčerveno. Chovatel by měl novému majiteli dát ke štěněti očkovací průkaz s datem prvního očkování a termínem očkování příštího, s daty dosavadních odčervení a samozřejmě i s termínem, kdy by mělo být odčervení zopakováno.

Očkování
Očkovací schéma štěňat je u většiny druhů vakcín následující: Štěňata se očkují poprvé v 6. týdnu života, pak v 9. týdnu a nakonec ve 12. týdnu. Vynechá-li z nějakých důvodů chovatel první očkování v šesti týdnech věku (např. momentální zdravotní indispozice štěnátka), není to žádný problém – pak tedy první vakcinace probíhá v 8. až 9. týdnu a další potom ve 12. týdnu (tedy ve 3 měsících věku). Při poslední vakcinaci ve 12. týdnu se již štěně může očkovat i proti vzteklině (záleží na druhu použité vakcíny). Dále se již očkuje jednou ročně. Samozřejmě lze očkovat i dalšími vakcínami, jako je např. borelióza, psincový kašel apod.

Odčervení
Štěně by mělo být u chovatele odčervováno pravidelně v zhruba dvoutýdenních intervalech, poprvé ve 2 týdnech věku, dále ve 4, v 6 a 8, odčervení v 8 týdnech věku již většinou probíhá u nového majitele. Poté doporučuji pak zhruba do půl roku věku štěně preventivně odčervovat jednou měsíčně. V dospělosti by se měl pes odčervovat minimálně dvakrát ročně, raději však vícekrát, zvláště pohybuje-li se v místech s větším rizikem nakažení parazity (parky či louky používané k venčení psů, kynologická cvičiště apod.). Doporučeno je dospělé psy odčervovat 4x ročně, tedy v tříměsíčních intervalech.

Krmení štěněte
Co se krmení štěněte týče, jsou zásadní tyto otázky: čím krmit, jak často krmit a jaké množství. Nejprve je samozřejmě dobré poradit se s chovatelem a zjistit, čím a jak bylo štěně krmeno. Je-li vše, jak má být, a odpovídá-li druh krmiva i dávkování, pak je dobré pokračovat v tom, na co je štěně zvyklé. Chceme-li cokoliv změnit, ať již druh či způsob krmení, je vhodné krmení měnit pozvolna, protože obzvlášť štěňata jsou velice citlivá na změny stravování a jsou náchylnější k zažívacím potížím než dospělý pes. 
K novému majiteli jde štěně většinou v 8 týdnech věku a v té době se štěňata krmí 4x až 5x denně. Ve věku 2 měsíců (9 týdnů) lze krmit 4x denně, ve 3 měsících můžete již počet dávek snížit na 3 denně a zhruba v půl roce věku stačí krmit štěně 2x denně. Dospělý pes se může krmit již jen 1x denně. Po každém krmení pes odpočívá a měl by mít klid, není proto vhodné krmit před procházkou či nějakou větší aktivitou, ale raději krmení načasovat až po ukončení všech pohybových aktivit z důvodu rizika torze žaludku.

1. Druh krmiva
Nejdůležitější je asi otázka druhu krmení. Obecně můžeme krmení rozlišit na stravu granulovanou a doma připravovanou. Názory na to, co je pro psa či štěně lepší, se různí a bude nespíš jen na Vašem rozhodnutí, čemu dáte přednost. Pokud se rozhodnete štěněti „vařit“, tedy krmnou dávku připravovat sami doma, čeká Vás sestavení vhodného jídelníčku, pořízení poměrně velkého množství doplňků stravy (minerály, vitamíny, kloubní výživa…) a ty pak pečlivě do krmiva štěněti dávkovat, aby jednotlivé porce byly vyvážené a obsahovaly vše, co štěně v růstu potřebuje. Jestliže dáte přednost stravě granulované, pak je třeba vybrat to nejvhodnější krmivo, a to jak značku, tak především správný druh. Jednoznačně doporučuji krmiva kvalitní, a to z řady superprémium. Velice důležité je, ale vybrat správný druh právě pro Vaše štěně. Jiné granule jsou vhodné pro štěňátka malých plemen, jiná pro středně velká plemena jako je právě chodský pes. Krmíte-li Vaše štěně kvalitními granulemi, není pak vhodné přidávat další doplňky, poněvadž přidáte-li ke krmné dávce „něco navíc“, měníte její složení a narušíte tak její vyváženost. Jediné, co považuji za více než vhodné, je přidávání kloubní výživy. Od cca 4 měsíců do 1 roku. Ideláně obsahující Glukosamin, Chondroitin, MSM. My máme dobrou zkušenost s Hyalchondro DC plus od firmy Bioveta a dále se značkou Giom. Doplňky by neměly obsahovat vápník nebo jen nepatrné množství. Vápníku má štěně dostatek v granulích nebo doplňcích při BARFování.


2. Množství
Co se množství krmiva týče, není jednoznačný návod. Stejně jako lidé, i psi mají každý jiné potřeby, a tak množství, které postačuje jednomu, nemusí stačit druhému a naopak. Pokud zvolíte granule, tak na každém obalu krmiva lze najít doporučené dávkování, které pro Vás může být jakýmsi odrazovým můstkem. Při užití metody BARF je ideální, pokud již nemáte zkušenosti, se zvlášť v počátcích, poradit se zkušeným chovatelem, který touto metodou již krmí. Ať už se rozhodnete pro kteroukoliv metodu, budete-li mít pocit, že Vaše štěně nedojídá či zbytečně tloustne, raději trochu uberte. Na jeho kondici nejlépe poznáte, zda jsou krmné dávky dostačující či nikoliv, a nejste-li si jistí, poraďte se s veterinářem či chovatelem.

3. Chci pejskovi přilepšit nebo jej odměnit
Odměny a pamlsky jsou jak součástí výcviku štěňátka, tak samozřejmě důkazem toho, že chcete svému miláčkovi přilepšit. Vždy ale platí pravidlo “všeho s mírou”. Ideální odměnou je za mě ta, kterou si připravíte doma. Použít můžete třeba vepřovou nožku, která se dá okusovat syrová. Z vařené lze udělat domácí sulc s obraným masem a u vybíravějších pejsků je možné sulc přidávat ke granulím. Pro mě perfektní odměnou, kterou jsem využívala na cvičáku, bylo vařené vepřové srdíčko, nakrájené na velmi tenké proužky. Prakticky ho uložíte do odměňovníku. Občas lze pejskovi přilepšit kysanými mléčnými výrobky, jako jsou tvarohy, jogurty apod.- ideálně neochucené. Nedoporučuji psovi (ani dospělému) podávat kravské mléko, může vyvolat zažívací problémy a v horším případě i nevratně narušit zažívání. Pro krásnou srst lze jednou za čas podat syrové vajíčko. Jenom pozor, u pejsků při větší konzumaci může působit projímavě.
Nedoporučuji dávat žádné vařené, či jinak tepelně upravované kosti. Jedinou výjimkou jsou uvařené natolik, že se dají v prstech rozmělnit. Polo uvařené se tříští a mohou pejska poranit. U syrových bych si dala pozor na menší kůstky, které by mohly hltavému pejskovi zaskočit.

Výbava
1. Obojek vs. postroj
Pro štěňátka používám při výcviku obojek s vodítkem. Vodítko látkové, nikoliv flexi navinovací. Stálý tah způsobí špatný návyk chůze na vodítku. Pes si musí zvykat chodit na prověšeném vodítku. Pokud beru štěně do náročnějšího prostředí – město, MHD, výstava – dávám mu postroj, protože v případě konfliktu se psem, leknutí se neznámých zvuků atd. nemá šanci se mi vyvléct a lépe se s ním manipuluje. Postroj by měl být nastavitelný, a pokud má i reflexní prvky, je to ideální.

2. Náhubek
Nylonový, plastový – pro štěně z důvodu růstu a z důvodu učení nejvhodnější. Při zvykání na náhubek to s ním méně bolí.
Kovový – je velmi důležitá velikost, proto se kupuje většinou až dospělému psovi. Vhodný na dlouhodobé nošení, pes musí pohodlně otevřít tlamu (zívnout si) a nesmí ho nikde tlačit. Lze přes něj podávat pamlsky. Není vhodný pro psy, co nejsou zvyklí na náhubek, při snaze o sundání mohou ublížit svému okolí. 

Kontakt

Chovatelská Stanice Liščí Tlapka

Štěchov 21,
Štěchov,  67971

Co nabízíme?

Chovatelská stanice Liščí Tlapka

Kontaktujte nás